Zástupce veřejnosti
při projednávání nového Územního plánu města Jičín
Podle stavebního zákona se může veřejnost do procesu územního plánování zapojit několikerým způsobem.
1. Kdokoliv, tj. nejen občan Jičína, ale i další občané ČR či cizinci a také občanská sdružení mohou podat připomínky.
2. Tzv. námitky mohou podávat vlastníci plánem dotčených nemovitostí a také zástupce veřejnosti, pokud jej zmocní určitý počet občanů. Námitky musí Městský úřad „vyhodnotit“, vlastně podrobně zdůvodnit, proč je (ne)vzal v úvahu.
3. Protože hlavní slovo při schvalování územního plánu města Jičín má zastupitelstvo města, mohou jednotlivé osadní výbory podávat formálně také jen připomínky. Částečně to platí také pro sousední obce, které podávají připomínky.
Kdo může být zástupcem veřejnosti?
Zástupcem veřejnosti může být právnická osoba (např. občanské sdružení) a fyzická osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům. Ačkoli zástupce veřejnosti mohou zmocnit jenom občané Jičína (fyzická osoba, která je státním občanem ČR a ve městě Jičín je přihlášena k trvalému pobytu – bez ohledu na to, zda dosáhla 18 let), zástupce veřejnosti nemusí mít trvalý pobyt na území města Jičín. Je to ale žádoucí, zejména z toho hlediska, že občané budou mít zřejmě větší důvěru v toho, koho dlouhodobě znají. To je však otázka taktiky a vedení veřejné kampaně.
Jak zmocnit zástupce veřejnosti?
Zmocnění se provede prostřednictvím plné moci. Podepsaná osoba musí být označena jménem, příjmením a adresou. V plné moci musí být výslovně uvedeno zmocnění k podání námitky na základě „věcně shodné připomínky“ zmocnitelů (není vyloučeno vyjádření občanů k více skutečnostem a vytvoření jednoho zmocnění pro více připomínek). Zmocnění zástupce veřejnosti se dokládá podpisovou listinou, která musí obsahovat alespoň 200 platných podpisů občanů Jičína (pobyt a občanství v jednotlivých částech Jičína nehraji roli – lze připomínkovat záměr v jakékoliv části Jičína). Podpisů může být více, zvyšuje to tlak na Městský úřad a zastupitele Jičína - takže i když podle zákona to nehraje roli, platí, že čím více podpisů, tím lépe.
Výsledný dokument musí obsahovat:
- text připomínky,
- text zmocnění,
- přijetí zmocnění,
- podpis zástupce,
- podpisovou listinu.
Vzor námitky předkládané zástupcem veřejnosti
Vzor shodné připomínky a zmocnění zástupce veřejnosti
Podle stavebního zákona by ke zmocnění zástupce veřejnosti měl být doložen seznam občanů podle zákona o evidenci obyvatel. Tento seznam by však neměl být příslušnými úřady z důvodu ochrany osobních údajů vůbec vydán, a to ani zmocněnému zástupci veřejnosti. Proto tuto podmínku není třeba plnit. Seznam obyvatel tudíž nepřikládejte. Městský úřad nebo někdo jiný sice může tvrdit, že daná osoba není zástupcem veřejnosti (např. nesplnila některé podmínky), o tom však musí Městský úřad rozhodnout usnesením, které se zástupci oznámí a proti němuž se může zástupce odvolat.
Kdy zmocnit zástupce veřejnosti?
Podle stavebního zákona je možné, aby zástupce zastupoval občany ve fázi konceptu a poté ve fázi návrhu (k úvodní fázi „zadání“, která pro nový územní plán probíhala od roku 2007, mohly všechny strany, včetně vlastníků dotčených nemovitostí, vznášet jednotlivě „připomínky“). Po zveřejnění konceptu nebo návrhu by měl zástupce veřejnosti začít připravovat podrobnější „námitku“. Ta se musí předložit u konceptu do 15 dnů ode dne veřejného projednání (lhůta běží i během dnů pracovního klidu a doručeno musí být do jejího konce - nestačí podání na poštu, tak jako ve správním řízení), u návrhu nejpozději na veřejném projednání.
Samotné zmocnění je možné doručit na podatelnu nebo zaslat poštou na Městský úřad ještě před veřejným projednáním, ale je možné jej předložit až na konci připomínkovací lhůty a předat ji spolu s podrobnou námitkou. Účast zástupce na veřejném projednání je samozřejmá a vhodné je aktivně vystoupit, což by ovšem nemělo nahradit písemnou námitku.
Jak formulovat námitku?
Ideálně by občané měli sepsat kvalitně již text připomínky (jako součást zmocnění zástupce) i s odůvodněním a pak ji jednoduše zkopírovat do námitky. V námitce musí být navíc vymezeno území, které je námitkou dotčeno – lze to např. udělat pomocí odkazu na území městské části, na katastrální území, nebo u menších ploch uvedením parcelních čísel pozemků. Ačkoli není nezbytné, nejen aby všichni občané podali tutéž připomínku (slovy stavebního zákona má být jen „věcně shodná“ a ne „totožná“ - to znamená, že se mohou formulace lišit, ale musí se týkat stejného problému), ani námitka nemusí být s připomínkou doslovně stejná, je však lépe mít vše připravené tak, aby Městský úřad nemohl cokoli namítat.
Jak Městský úřad a zastupitelstvo Jičína naloží s připomínkami a námitkami?
Rozdíl mezi námitkou a připomínkou je v tom, že s uplatněnými námitkami se musí Městský úřad vypořádat pečlivěji. Na rozdíl od připomínek musí podrobně popsat, jestli k nim přihlédl, a pokud ne, tak odůvodnit proč. Zástupci veřejnosti ani dotčení vlastníci nemají nárok na to, aby je Městský úřad jednotlivě obesílal - o všech fázích projednávání se informuje na úřední desce a je nutné na Městském úřadě samotné vypořádání námitek prostudovat.
Po ukončení připomínkování konceptu musí Městský úřad zpracovat pokyny pro vytvoření návrhu územního plánu, včetně návrhu rozhodnutí o výběru výsledné varianty řešení. Součástí těchto pokynů musí být podle stavebního zákona i vyhodnocení, jak byly zohledněny námitky a připomínky. Pokyny a vyhodnocení následně schvaluje zastupitelstvo Jičína a je tudíž nutné prostudovat podklady a zúčastnit se jednání zastupitelstva.
Po ukončení veřejného projednání návrhu nového územního plánu může Městský úřad zapracovat některé námitky a připomínky a následně posoudit, zda tím nedošlo k „podstatné úpravě návrhu“. Pokud ano, koná se opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů. Opět lze do konce tohoto případného projednání uplatnit připomínky a námitky. Městský úřad nakonec musí zpracovat zvláštní návrh rozhodnutí o námitkách, který je schvalován společně s návrhem územního plánu zastupitelstvem Jičína.
Lze žalovat vydaný územní plán?
Územní plány se nově podle stavebního zákona a správního řádu vydávají formou opatření obecné povahy, které není ani správním rozhodnutím o individuální věci ani právním předpisem o nějakém obecném problému. Je jejich kombinací – týká se jedné konkrétní věci, ale zavazuje obecně, zde např. všechny stavebníky a vlastníky nemovitostí v Jičíně. Opatření obecné povahy musí podle správního řádu obsahovat rozhodnutí o námitkách a odůvodnění, které je součástí odůvodnění celého opatření obecné povahy. Proti rozhodnutí se nelze odvolat ani podat rozklad. Napadnout zákonnost územního plánu lze tzv. návrhem na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části, čili žalobou.
Žalovat územní plán u Nejvyššího správního soudu v Brně může za současného stavu právních předpisů a podle judikatury tohoto soudu jen ten, kdo tvrdí, že byl opatřením obecné povahy zkrácen na svých právech. Tím jsou podle soudu jen vlastníci dotčených nemovitostí (pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch) a městské části. Podle našeho názoru má však i zástupce veřejnosti právo žádat soud o přezkum. Při formulaci námitky zástupcem veřejnosti je vždy potřeba jasně dovodit dostatečně konkrétní zásah např. do práva na příznivé životní prostředí. Lhůta k podání žaloby není omezena, omezena je délka řízení o návrhu na zrušení opatření – soud musí rozhodnout do 30 dnů.
Pokud by Nejvyšší správní soud odmítl žalobu zástupce veřejnosti na územní plán, právní řád mu dává k přezkoumání vydaného územního plánu ještě tyto možnosti:
- podnět k přezkoumání zákonnosti opatření obecné povahy podle správního řádu k Ministerstvu pro místní rozvoj (na přezkoumání není nárok, Ministerstvo se však podnětem musí zabývat - je vhodné jej podat ještě před žalobou zástupce veřejnosti k Nejvyššímu správnímu soudu; zahájit přezkumné řízení je možné do 3 let od účinnosti opatření obecné povahy),
- žaloba na územní plán (návrh na zrušení opatření obecné povahy) k Nejvyššímu správnímu soudu, pokud byl mezi občany zmocňujícími zástupce zároveň vlastník nemovitosti zkrácený na svých právech nebo (vlastník může být dotčen nejen přímo stavbou, ale i negativními vlivy záměru - např. vlastník domu v sousedství pozemku, kde se plánuje dálnice),
- podnět k Ministerstvu vnitra, aby žalovalo ve veřejném zájmu územní plán. Ministerstvo vnitra je povinno se takovým podnětem zabývat (a musí vyrozumět toho, kdo jej podal),
- zatím ne zcela vyzkoušenou cestou, kterou však připouští právní teorie i sám Nejvyšší správní soud, je žalovat pouze rozhodnutí o těch námitkách, které prostřednictvím zástupce veřejnosti v řízení o územním plánu občané uplatnili. K rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu by byl příslušný Okresní soud v Jičíně, lhůta k jejímu podání činí 2 měsíce od účinnosti opatření obecné povahy, jehož je rozhodnutí o námitkách součástí. Správní řád zároveň předpokládá, že případná změna nebo zrušení pravomocného rozhodnutí o námitkách může být důvodem změny opatření obecné povahy.
Jak předat námitky Zástupci veřejnosti
Dočetli jste náš návod až sem a pořád Vám v hlavě vězí nezodpovězené otázky a nejasnosti? Kontaktujte nás, rádi Vám se zmocněním zástupce veřejnosti pomůžeme.
Tyto informace byly převzaty s laskavým svolením Arnika.